[Ceska verze (Windows)] [Ceska verze (ASCII)]

Miroslav Najman

Co jsem videl na obloze

(reakce z CHMU prilozena nize)

V nedeli, 28. cervence 2002 ve 20:55 SELC jsem chtel pozorovat z okna loznice (ktere je otevrene na jihozapad) dalekohledem 25 x 100 (zaclonenym na prumer objektivu 50 mm, optika z vojenskeho binaru) zapadajici Venusi, ktera se nachazela na zapade s elevaci asi 15 stupnu. Zaroven jsem mel v umyslu pokracovat v pozorovani letadel, ktera vzhledem k vychodnimu charakteru meteorologicke situace pristavala na drahu 06 ruzynskeho letiste a byla tak pred naletnutim do osy drahy z meho stanoviste dobre pozorovatelna. Najednou jsem na jihozapade objevil svetelny bod s elevaci asi 45 stupnu. Byl jen o trochu mene jasnejsi nez Venuse. Premital jsem, co by to mohlo byt za objekt. Jupiter a Saturn (po Venusi nejjasnejsi objekty nocni oblohy) byly v te chvili kdesi v nadiru. Zameril jsem na objekt dalekohled a zaostril. Byl to svetelny objekt, zretelne slo rozlisit jeho kruhovy tvar. Nesvitil celou plochou rovnomerne, ale uprostred bylo patrne zmenseni jasu, takze cele to pripominalo trochu oko nastojato. Uhlova velikost sviticiho kruhu byla vetsi nez kotoucku Venuse, dala by se srovnat asi tak s uhlovou velikosti Jupitera. Objekt se pohyboval smerem k zapadu (rychleji nez Slunce a hvezdy) a mirne zvysoval elevaci (na rozdil od Slunce a hvezd v teto poloze, ktere se kloni k zapadu). Z toho usuzuji, ze se jednalo o objekt v zemske atmosfere, hrubym odhadem tak 5 az 10 km vysoko. Asi ctyri prumery pod objektem se v periode kolem 4 az 5 sekund objevoval zablesk (podobny, jaky pouzivaji letadla). Poloha zablesku se vzhledem k hlavnimu objektu ponekud menila. Asi tak, jako by slo o houpajici se predmet zaveseny pod hlavnim objektem. A skutecne asi trikrat nebo ctyrikrat jsem spatril zapadajicim Sluncem ozarenou rovnou spojnici mezi hlavnim objektem a mistem, odkud vychazely zablesky. Jako by zdroj zablesku visel na lane s dobrou odrazivosti. Kdyz jsem si vse srovnal v hlave, dosel jsem k nazoru, ze pujde patrne o meteorologicky (nebo jiny pruzkumny) balon. Jeho svit jsem prikladal odrazenym slunecnim paprskum. Kdyz jsem se vsak zadival na svetelny zdroj v dalekohledu pozorne, melo jeho svetlo na muj vkus trochu moc modre slozky. To mi nezavisle na me vzapeti potvrdil i kamarad Ota, se kterym jsem byl ve spojeni pomoci radia a ktery na muj popud objekt rovnez sledoval, ovsem bez dalekohledu, pouhyma ocima. Avsak i on si vsiml barevneho nadechu do modra a oba jsme usoudili, ze o odrazene slunecni svetlo nepujde.

Zrovna kdyz jsme s Otou probirali barvu svetla, najednou objekt zhasnul. Cas 21:20 SELC. Rychle jsem se podival do dalekohledu a videl jsem kour jako po explozi. Na miste dosavadniho hlavniho svetelneho zdroje zustalo svetlo o mnoho slabsi, okem jiz nepozorovatelne a od nej smerem dolu pomalu padalo jedno jeste slabsi svetlo. Padajici svetlo jsem asi dve minuty sledoval dalekohledem az mi zmizelo v oparu. Namiril jsem dalekohled zpet na puvodni objekt. Ten pomalu pokracoval ve sve puvodni trajektorii, pricemz jej doprovazelo nekolik slabych svetel. Vzajemna vzdalenost techto svetelnych bodu se nemenila, jen se cela formace natacela do ruznych stran. Vypadalo to asi tak, jako by na nejakem tmavem objektu bylo rozmisteno nekolik svetel a cely objekt i se svetly by se pomalu otacel ruznymi smery. Kdyz hovorim o tmavem objektu, tak ten tam byl videt od sameho pocatku. To kruhove svetlo jako by bylo nainstalovano na necem vetsim, co jej neslo. Jednoznacne jsem si to uvedomil az v tom okamziku, kdy hlavni svetlo zhaslo a ja se podival do dalekohledu. Krome koure bylo videt zretelne nejake tmave teleso, na kterem zustalo svetlo s mensim jasem. To nosne teleso jsem tam tusil jiz predtim, ale bylo prilis prezareno puvodnim hlavnim svetlem. Tvar nosneho telesa sel vzhledem k malemu kontrastu mezi nim a tmavnouci oblohou urcit velmi tezko. Chvilemi to pripominalo letadlo, chvilemi balon, jindy vzducholod. Velikost byla 2 az 3 prumery puvodniho hlavniho svetla. Ale to jiz bylo na hranici pozorovacich moznosti dalekohledu a meho oka. Po explozi a zhasnuti hlavniho svetla jsem zminenou formaci svetel sledoval v dalekohledu jeste nekolik minut az zeslabla pod pozorovatelnou hranici. Pozorovani jsem skoncil ve 21:36 SELC.

Pouzitym dalekohledem pozoruji dva roky. Pozoruji hvezdy, planety, Mesic, Slunce (skvrny a granulaci povrchu projekcni metodou), ISS (slunecni baterie ani okynka rozeznat opravdu nejdou :-). Pozoruji letadla, jejich kondenzacni stopy, odlesky ktere vrhaji vzdalena letadla letici smerem k pozorovateli za soumraku, vrtulniky ve dne i v noci. Pozoruji prirodu, viditelny obzor, stozary VVN, zapady Slunce. Myslim si, ze jiz dobre znam mezni moznosti sveho dalekohledu, rozlozeni jeho astigmatismu v zornem poli, barevnou vadu a jeho ostatni nectnosti. Jiz sedmy rok pracuji v zamestnani s teodolitem, kterym "vodim" merici letadlo po obloze. Ve svetle techto zkusenosti si troufam tvrdit, ze vse, co jsem vyse popsal jsem skutecne videl a nejednalo se o halucinace ani o vady zobrazeni dalekohledu.

Moje otazky:

1. Byl to vyskovy (stratosfericky) vyzkumny balon ?
2. Pokud ano, proc na nem byl pomerne silny svetelny zdroj a z ceho ziskaval energii ?
3. Pokud to byl balon, byl "houpajici" se predmet se zablesky (meteorologickou ci jinou) sondou ?
4. Bylo zhasnuti spojene s kourem (a tedy explozi, ci nejakou expanzi plynu) planovanym odpojenim sondy od hlavniho nosice, nebo se jednalo o nehodu ?
5. Co to cele bylo ? UFO ? Ano, ve smyslu teto zkratky, tedy Neidentifikovany Letajici Predmet to tedy UFO bylo. Myslim vsak, ze existuje pragmaticke vysvetleni puvodu vyse popsaneho jevu. Neverim, ze slo o "zelene pidimuziky".

Pokud mate nekdo poneti oc by se mohlo jednat, prosim o informaci na muj e-mail mina@ure.cz

Dekuji.

Miroslav Najman, Kamenne Zehrovice u Kladna.


Od: lsafarik@volny.cz
Komu: ok1dub@volny.cz
Predmet: UFO
Datum: 9. srpna 2002 22:10

Vazeny pane,

pred casem se k nam dostalo Vase pozorovani. Dotazali jsme se odborniku a zde je jejich odpoved.

L.Safarik
Klub psychotroniky a UFO
http://www.kpufo.cz


Dobry den,

jak spravne predpokladate, na Vas si obcas vzpomenu pri reseni podobnych zalezitosti. Proto se budu snazit Vam i Vasemu prispivateli vyhovet a pravdepodobne i zahadu objasnit. V tomto rocnim obdobi je nize popsany efekt pozorovan pomerne casto a opravdu souvisi s meteorologickym balonem. Cetnost podobnych pozorovani je dana tim, ze cas vypusteni balonu je sice stale stejny, ale slunce na obloze se pohybuje v zavislosti na rocnim obdobi. Konstelace, kdy vecer na balon na potemnelem nebi jeste sviti slunce, nastava pouze na podzim v terminu 18 UTC.

Onoho dne, 28.07.2002 v terminu 18 UTC, jsme vypustili balon v 19:36 SELC. Foukal pomerne maly a staly prevazne vychodni vitr, ktery unasel balon zhruba po trase dalnice na Plzen. Ve zminovanem case objeveni byl ve vysce 26 km a zhruba nad Rokycany byla ukoncena editace dat z duvodu prasknuti balonu v case 21:17:40 ve vysce 35371 m/m. Bohuzel dlouhodobe nearchivujeme detailni data, ze kterych lze urcit presny okamzik prasknuti balonu na vteriny, ale editace byva ukoncena cca 2 minuty pred okamzikem vzrustu mereneho tlaku jako parametru ukonceni mereni v dusledku prasknuti balonu. Popsane vizualni efekty se az na nektere zaverecne uvahy presne shoduji s nasimi dlouholetymi zkusenostmi pri pozorovani nasich balonu.

V prilohach, pro snadnejsi predstavu, je nekolik fotografii. Jedna ukazuje typ standardni radiosondy v kontrolnim zarizeni. Vpravo je sonda, jejiz obal se sklada z modreho kartonu a hlinikoveho ramecku, ktery slouzi i jako protivaha modre anteny v pravem dolnim rohu. V levem dolnim rohu je bledemodry odvijec se zavesnou snurou. Pro snadnejsi start, zejmena za velkeho vetru, je snura smotana a behem nekolika minut po startu se zcela rozvine na delku 60 m, aby byla opravdu merena teplota volne atmosfery a ne ohraty vzduch o rozehraty balon vlivem slunecniho zareni. Radiosonda se na tak dlouhem zavesu pohupuje s periodou asi 5 vterin a pri navigaci sondy pomoci systemu GPS se musi toto pendulum slozite softwarove eliminovat. Sonda se pochopitelne otaci na snure i kolem sve svisle osy a pri vhodnem natoceni hlinikoveho ramecku primo odrazi dopadajici slunecni zareni. Nekdy se da zahlednout i ozarena zavesna snura. U nas pouzivane balony jsou od japonske firmy K.K.S.. Cituji z technickych podminek: vaha 800 g, vzestupna rychlost 350 m/min, zarucena vyska 30 km, prumer na zemi 162 cm, prumer pri prasknuti 697 cm, tloustka steny 5.4 mikronu, material nebarveny latex. Protoze je pred prasknutim stena velmi tenka, nelze svetelne efekty jednoznacne definovat a asi zavisi na vice okolnostech. Take efekt pri prasknuti je popsan pomerne presne. Balon se obvykle po prekroceni meze pevnosti materialu roztrhne na mnoho malych kousku a vytvori pomerne velky oblak spolu s klouzkem, ktery se dovnitr balonu pridava, aby nedochazelo pri skladovani k slepovani jeho sten. Tento oblak se rozplyva velmi pomalu a zvolna "plachti" k zemi unasen vetrem. Popisovany dojem temneho vetsiho telesa uz muze byt kontrastnim efektem vznikajicim na sitnici oka a mozna i za prispeni vule uvidet toho vice nez realita nabizi. Pokud je balon cely, je mozne, ze silne zari (silneji nez Venuse) jen obe casti steny obracene primo k slunci a zbytek je opravdu temnejsi. V priloze je i ilustracni foto prasknuti meteorologickeho balonu, stazene pred casem z webovske stranky nejakych zahranicnich astronomu. I my obcas, i prostym okem, zahledneme volne padajici radiosondu.

Nakonec tedy shrnuti odpovedi na polozene otazky:

1. Byl to standardni meteorologicky balon vypusteny CHMU na Libusi s radiosondou, ktery vypoustime 4 krat denne.
2. Silnym zdrojem byl odraz slunce na hlinikove casti radiosondy.
3. Houpajici predmet byla meteorologicka radiosonda.
4. Zhasnuti bylo zpusobeno prirozenym prasknutim balonu a kour byl konzervacni klouzek z balonu.
5. Podle naseho nejuprimnejsiho presvedceni to bylo IFO - cili nas zcela identifikovatelny meteorologicky balon s radiosondou.
Nektere dalsi informace lze ziskat na nasi webovske strance: http://www.chmi.cz/meteo/oap/oap_main.html

S pozdravem Pavel Zarsky


Na zaver snad jen poznamka, ze nejsem zadnym prispevatelem "Klubu psychotroniky a UFO" jak se uvadi v textu. Moje pozorovani se k panu Safarikovi dostalo patrne jinou cestou (nekdo mu preposlal muj e-mail, nebo si vse precetl na teto strance). Za dotaz u CHMU a preposlani odpovedi patri panu Safarikovi dik.

Miroslav Najman